opustil. Kdo setrvá až do konce, ten spasen bude. Nechci nikoho nenáviděti, ani nutiti. Nechávám katolíky při jejich víře, ale nechť mne žádný také nenutí. Pán Bůh chce, abychom věřili dobrovolně...“ Dlouho se radili soudcové od císařské representací a komory. Jeden z nich byl pro přísné potrestání. Jest přece zjevno, že jest zde kacíř. A Její Milost císařská nepovoluje, aby sem na Moravu kacíři přicházeli. Hrabě Belcredi byl však jiného názoru. Obžalovaný jest sice evangelíkem a podle zákonů země moravské jest to kacíř. Býval kdysi poddaným panství rychenburského. Ale kterým poddaným jest dnes? Patří-li ještě dnes na panství rychenburské, tedy se musíme zeptati apelačního soudu v Praze, jaký má názor na tento případ. A je-li poddaným ze země uherské, pak ho nemůžeme frestati pro kacířství jako pokoutního kazatele, ale jen pro nedovolené překročení hranic a potom vykázati ze země... Snad si hrabě Belcredi vzpomněl, že také na jeho panství jsou poddaní téže víry a že to nejsou právě lidé nejhorší, ačkoliv páteři misionáři jim nemohou přijíti na jméno... A z Brna šel do Prahy dotaz, jak se má naložiti s tímto tajemným obžalovaným, který sice býval poddaným království českého, ale nyní po 18 let jest v Uhrách, má tam mlýn a jest poddaným uherským. Odpověď přišla za měsíc. Obžalovaný jest nyní poddaným uherským, kde 90 vládne také Její Císařská Milost, a proto má býti
RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3