Jiskry v temnu. František Bednář

návaly na statcích kacíře. Ale Omasta si počínal vyzývavě. Stýkal se s kacíři a nezapíral svou víru kacířskou. Jaký může míti vliv takový úředník na lid, když církev koná všechno, aby bylo kacířství vymýceno, ale vrchnostenský ředitel toto dílo kazí a zatvrzelce povzbuzuje, aby se nepoddávali? Páter Floder byl Bohu vděčen, že mohl odhaliti toto nebezpečí. Jeho zpráva, kterou podal do Olomouce a přes biskupskou konsistoř přímo císaři do Vídně, byla velmi obšírná. Ukazovala, jak sopečnou půdou jest Valašsko, a jak právě vrchnost má předcházet! své poddané věrností u víře, oddaností k církvi a přísností vůči kacířům. A v tom se hrabě Illesházy velice prohřešil, když jeho zplnomocněným zástupcem v kraji tak ohroženém jest přesvědčený luterán... Tentokrát pracovala císařská kancelář velmi rychle. Spěšný posel doručil hraběti Illesházymu, který dlel právě na Vsetíně, císařský list neobyčejně nemilostivý. Císař vytýká Illesházymu jeho poklesek a žádá, aby se ospravedlnil. Hrabě zavolal Omastu a zpravil ho o tom, co se stalo. „Hraběcí Milosti, není vám neznámo, že jsem evangelík luterského vyznání. Vždyť proto jsem odešel z vlasti do Uher.“ „Vím to, a víš, že ti to nevytýkám. Znám tvou poctivost a horlivost ve správě mých statků. Ale ve věcech náboženských bys mohl být méně horlivý...“ „Milosti, ani jsem nevěděl, že jsou zde poměry 44 tak hrozné. Jsem zvyklý na svobodu slova v Uhrách,

RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3