MEZI VRCHNOSTÍ DUCHOVNÍ A SVĚTSKOU. (1726) Velebný pán František Ignác Floder, člen řádu tovaryšstva Ježíšova, byl pověřen důležitou, ale těžkou prací. Měl jako biskupský misionář navštívit Valašsko, a to byl kraj, zamořený kacířskou nepravostí od staletí. Prodlel na Vsacku již celou zimu, ale spokojen nebyl, a viděl stále jasněji, jak právě tento kout Moravy potřebuje duchovního obrácení od základů. Po staletí zde tito lidé žili často ukryti jako krtci ve svých horách a zapadlých vesnicích. V kos- telích se jich scházela jen hrstka: jedni se vymlouvali na chorobu, jiní na špatné cesty a jiní na hospodářské starosti. Ale dobří křesťané — a těch byla jen menšina — správně viděli, jak ti nemocní, zaměstnaní se nebojí špatných cest a nejednou se scházejí na místech nej odlehlejších, kde páchají kacířské nepravosti zpěvem a čtením zakázaných knih. Někdy mají dokonce i bludařské kazatele a predikanty z ciziny. Ještě nikdy se nesetkal velebný pán Floder s takovým vzdorem a sebevědomím, jako u těchto Valachů. Kdo je povzbuzuje k tomuto vzdoru? Dnes dostal páter Floder do rukou důležitou nitku. A vedla až tam, kde by se toho nikdo ne- 42 nadál. Ale církev má pravdu: ďábel si nevybírá jen
RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3