„Vím, že mne neprozradíš, Arone. Dnes nebudu dobře spáti, protože mám v hlavě tolik myšlenek, jako nikdy.“ „Přijď, kdykoliv chceš. Nikomu to nebude divné, protože obchoduji a mnoho lidí chodí ke mně pravidelně. Nepotřebuji ti říkati, že věřím ve tvé mlčení. Kdybys mne prozradil, vedlo by se nám oběma zle...“ Za několik dní se setkal Seidl s Aronem znovu, a jejich hovor byl již daleko určitější. Seidl se nabídl, že přinese bibli, ze které odstraní Nový Zákon. Ponechal si jej v tušení, že i tato poslední kniha bude pro něho ztracena. Stalo se to záhy. Při nové prohlídce odnášela komise i tyto trosky bible, vytržený Nový Zákon. Seidl zalkal, když komise odešla, a jeho srdce přímo pukalo bolestí, když se setkal se svými souvěrci a slyšel od nich, že na něm pozorují již delší dobu, že není dosti opatrný. A od té doby se Seidl přimknul daleko více k Aronovi nežli ke svým dřívějším přátelům. Byly to divné řeči, které vedl. Nikdo z okolí nebyl tak ohnivý, nikdo neznal dříve slova Písem, jako on, ale co nejvíce všechny udivovalo, bylo, že nyní vzpomínal slov Starého Zákona a velmi zřídka evangelia... Mezi tajnými evangelíky nastalo pohoršení. Jednou se Seidl vyjádřil, že podle Mojžíše jest jen jeden Bůh a že není Boží Trojice. Tu se od něho odvrátili mnozí, kdo byli do té chvíle jeho nej- 218 věrnějšími přáteli.
RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3