rodem... Proto musíme milovali národ a svůj jazyk, jak nás napomíná Komenský ve svém Kšaftu. A míti na paměti, aby také naše mládež svůj jazyk milovala a jej čistila, a neoddávala se tomu, co se jí nabízí, protože je to panské... Utiskovatelé naší víry jsou také utiskovateli jazyka a chtějí nad to učiniti z nás jen žebráky... Podívejte se, co bídy se rozlilo v celé zemi po Bílé hoře! Kolik gruntů je tady opuštěno! Někde ani polovice jich nemá obyvatele — a jejich pozemky leží ladem... Teď nám někdy dávají chléb, abychom nezemřeli hladem, ale dříve nás „milostivá vrchnost“ dřela z kůže bez nože. Nejde jim o nás, o ně jde, aby měli hodně otroků... Však tam na severu Čech u Náchoda to naši bratři dobře vědí. Nikde jsem neviděl takovou odhodlanost, jako na severu Čech. Možná, že se jednou pozvednou — a potom jistě i my uděláme, co je naší povinností...“ Šlerka pohnut oznamoval, že v zimě přijde kazatel na vysočinu, aby rozptýlené a opuštěné sťádce posilnil... Jeho otázky se potom točily kolem jejich života. Dával jim rady, jak by si měli počínati, aby neklesli v rodinách a vespolek. „Naše záchrana jest ve věrnosti Bohu a k sobě navzájem. Jen budete-li držeti vespolek, vzejde nám nový den, a potom se ukáže, kolik nás jest a jak jsme dovedli přečkati i největší bouře... Nikdy nebudeme rozsévati nenávist. Láskou přemůžeme 205
RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3