„Dobrý večer! Dnes jsme naprosto bezpečni. Je tma jako v pytli... A naše okolí je připraveno, že bude v noci strašit... Jistě by se nikdo k nám neodvážil.. „Koho nám vedeš, bratře Ham^tský?“ „Přišel bratr Jan Šlerka z Poličky... Proto jsem vás pozval. Jinde není bezpečno, ale Zubštýna se všichni bojí...“ „Již jest nás zde hojně... Podivíš se, kolik jich tmu přemohlo. A přišli z daleka...“ Od osoby k osobě šli a poznali se někteří již podle stisku ruky. Vondra z Chlumu a Jančík s Buršíkem přišli společně. Z Chlumu nebylo to nebezpečné, protože celá vesnice jest jednoho ducha. Mohli by se sice pomodliti sami, ale touží po tom, aby zvěděli, co je nového u jiných bratří. Ve Víru se zastavili u Sadílka. Ten šel zvlášť, aby to nebudilo pozornost, a vzal s sebou Havla a Navrátila. Lávka přes Svratku by se bývala málem zlomila, a měli strach, že se jim dostane studené koupele v jejích vlnách. Opět se ozvala znamení a zase se mihly stíny. To přicházeli z Věstína dva Čuhlové, Halva a Va- vříček, a šeptem sdělovali, že za nimi jde Kadlec z Rovečného s Metelou a také z Věstínka někteří bratři přicházejí od Hamrů přímo přes Pišolec. A za chvíli se dostavili Dvořák z Bolešína a Prudký z Brťoví. S nimi byl Libra ze Zubřího. Nádvoří se pomalu plnilo. Pod hradem u stezky stála stráž. Všichni sice znali pověrčivou hrůzu před Zubštýnem, ale opatr- 201
RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3