VE STÍNU POVĚRY. Již po třetí za odpoledne stál mlynář Aron Hamerský před svým mlýnem a hleděl zvídavě k protější stráni, zastřené hlubokým lesem, z něhož vystupovaly pusté skaliny. Jeho hřmotná, rozložitá postava se širokými plecemi a mohutným vousem odpovídala tvrdým horám, z nichž vyrostla. Jeho mlýn patřil k nejlepším na Svratce; nikdy zde nebylo nouze o vodu a nikdy nedostatku, ačkoliv život byl nesnadný a vzdálený od pohody. Hamerští zde byli usazeni již po tři sta let a prožili doby rozkvětu i úpadku kraje. Proti mlýnu na druhé straně Svratky čněl hrad Pišolec, již rozvalený a sotva znatelný v houšti smrkových lesů. Pod mlýnem tekla Svratka, klidná v létě, ale bouřlivá a záludná na jaře a za bouřlivých dnů červencových a srpnových. A na druhé straně zase jen hory a hory, strmé, nedostupné, bez vozové cesty; na cestě ke Koroužné se měnila jejich stráň v nebezpečný sráz; chybný krok na něm znamenal smrt v propasti nebo vlnách Svratky. Hamerští dovedli bojováti se zkouškami, které přinášela příroda. Ještě před několika lety strašná povodeň zničila železárny, které byly nad Hamrem, strhala domky u Svratky a zničila několik životů ve Víru. Ale Hamerský uměl včas převésti tok Svratky dolů, pod Pišolec, takže jeho mlýn stál sice jako ostrůvek v potopě, ale odolal i jejím vlnám. Mnozí lidé se ptali, kde se béře dovednost a síla 196 Hamerských, a Aron byl opředen jakousi tajem-
RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3