slyšel, jak páteři ve Velkém Meziříčí, Bíteši, Křiža- nově, Jimramově a jinde použili Večeřových služeb. Byla to vzácná příležitost, aby otevřel příchozímu svou duši. Byl velmi stísněn. Když pak viděl doporučení, které Johannesu Večeřovi dal klášter u Jihlavy, děkoval Bohu, že se setkal s duší, která může pro svátou věc mnoho vykonati právě v krajině, zamořené od staletí kacířskými bludy. Vyprávěl hostu svůj životní úkol. Nejdůstojnější pan biskup by rád slyšel každého týdne, kolik duší bylo obráceno na víru katolickou. Ale výsledky dosavadní práce jsou v Novém Městě žalostné. Jistě polovina poddaných a měšťanů jest katolická jen na oko. A ještě horší je to ve vesnicích, které jsou sice přifařeny do Města, ale mají tam špatné spojení. Zde kacířství přímo bují. Již v takovém Zubří jest mnoho podezřelých, rovněž v Rokytně, v Rad- ňovicích a Slavkovicích, v Olešné — a což teprve ve vesnicích, které se táhnou k Bystřici a mají stejně daleko do kostela v Bystřici jako do Nového Města! A farář jmenoval jednotlivé rodiny — a host se zájmem poslouchal jejich jména a pokyvoval. Zdálo se, jako by již některá dobře znal, na druhá se znova vyptal a dokonce si je poznamenal. Odpoledne měl seznam všech kacířských rodin ve farnosti. Oba dělníci na církevní vinici se dobře dorozuměli. Nikdo nesměl věděti, že Večeřa byl na faře a dokonce že s farářem jednal o tak důvěrných věcech. Nenápadně pak Večeřa zmizel. Slíbil, že přijde 163
RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3