proradný a lstivý je tento lid, potopený ve tmách kacířství! Farář vstoupil na kazatelnu a počal kázati. Je to slavný okamžik, když se pobloudilá ovce vrací do ovčince, ale ještě slavnější, když duše bludařská se vrací do lůna svaté církve. Sami svati vyslyšeli prosby věřících a osvítili pobloudilé. Peklo hrozí každému, kdo se protiví svaté církvi. Ona jediná otvírá brány nebes. Potom se obrátil k pěti mužům, kteří klečeli před oltářem. Přicházejí ze tmy, ze zlořečení. Byli dosud vedeni satanem, a proto jejich pokání musí býti opravdové. Ti svati na obrazích v tomto kostele hledí na ně. Církev je ochotna dáti pobloudilým rozhřešení, ale běda, kdyby se vrátili ke svým bludům! Bude potom nemilosrdná, protože tělo hříchu musí býti umrtveno. K těmto svátým se mají modliti, inají ctíti svátý kříž, kdekoliv jej uvidí, v úctě mají míti kněžstvo, mají dbáti na příkazy církve, dodržo- vati půst, konati poutě, věrně se zpovídat ze svých hříchů, varovati se čtení knih a dát se vésti poslušně a bez reptání... Potom šli obrácení kacíři ke zpovědi a dostalo se jim přijímání. Oči mnohých žen zářily radostí. Někteří mužové klonili hlavy. A nejníže je měli skloněny mužové, kteří takto byli přijímáni do církve. Nebyli však všichni dospělí v kostele. Právě, když byla zpívána slavnostní mše, šel ulicí, která vedla ke Krumvíři, mladý Mrázek. Roz- 154 čilen rozmlouval sám se sebou; oči zakalené mluvily
RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3