TMA POD SVÍCNEM. (1754) Kloboucký farář Tichan měl vzácnou návštěvu. Přijel hustopečský pan děkan Michal Partsch a dal si předvolati podezřelé muže z kloboucké farnosti. Dostavilo se jich sedm; osmý, Josef Matula z Klobouk, nepřišel, ani se neomluvil. Známá to duše vzdorovitá, jež již před lety byla vyšetřována pro své kacířství! Jen několik otázek z katechismu ukázalo, že ani jeden z předvolaných neví, čemu vlastně svátá církev učí. Na otázku, kdo je hlavou církve, odpověděl Pavel Krhánek, že Ježíš Kristus. A Martin Lexa nevěděl, že svati mají přímluvnou moc u Božího trůnu. Josef Šebesta byl na rozpacích, kolik je svátostí, a jmenoval jen dvě, křest a svátost olťář- ní. Tomáš Jedlička nevěděl, čemu má křesťan věřit, a pletl cosi, že je to psáno v Písmě. Martin Lexa ani pořádně neznal, kdy se má křesťan křižovati. Martin Matula mlčel na otázku, co je to očistec. A Antonín Krhánek zase neznal svátků, které svátá církev nařizuje. Byla to ubohá zkouška, a pan děkan se často káravě podíval na faráře Tichana, když jeho ovečky projevily takovou nevědomost. Nejhůře bylo, když se obrátila řeč na ctění obrazů svátých. Tu všichni odpovídali, že křesťan má ctíti jediného Boha, který je neviditelný. Fara se rozléhala pustým křikem a nadávkami; 152 sám pan děkan musel faráře Tichana mírniti, aby
RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3