ZA KULISAMI. (1750) Pan Amandaeus Karel Žalkovský ze Žalkovic udeřil zlostně na stůl. Toho se od církve nenadál. Před ním leží dlouhý dopis císařské královské representací a komory na Moravě, a v něm žaloba na jeho poddané v Hostících. Farář Jan Maťátko si stěžuje, že mu církevníci odpírají opatřiti povoz, aby mohl vždycky jednou za tři neděle pečovati v Hostících ve filiálním kostelíku o jejich duše. Byl sice na zámku a cosi podobného žádal, aby vrchnost poddaným nařídila. Ale pan Žalkovský nebral jeho stížnost příliš vážně; vždyť farář Maťátko byl známý svou horlivostí a vrchnost byla stále zasypávána jeho návrhy, žalobami a prosbami. Pomalu by se museli úředníci zaměstnávali více církví nežli hospodářstvím, a časy jsou zlé. Tentokrát však Maťátko žene věc na ostří. Dopsal nejdůstojnější konsistoři v Olomouci, a ta, místo aby se zeptala pana Žalkovského, podává stížnost brněnské komoře. Píše:, že duchovní věci a ne státní břemena jsou nejpřednější. Pěkná to věru věc, nepřímo žalovati na pana Žalkovského, že nedobře 'pečuje o duchovní život svého poddaného lidu! Pan Žalkovský vzpomínal. Co se vykonalo na jeho panství prohlídek, kolik lidí bylo vyšetřováno, protože byli obviněni z kacířství! A výsledek? Mnozí se obrátili, ale kraj upadá, chudoba roste, je nebezpečí, že zbytek ještě ze své půdy uteče. Má 139
RkJQdWJsaXNoZXIy NTQ1MzM3